vím to
je tady ale něco co ti musím říct.
Můj nejlepší příteli.
Věci nejsou takové jaké se zdají být
a to mě děsí.
Jsem bolest a strach a vše co s tím souvisí
pokažený stroj co už nejde opravit.
Hořká pachuť utrpení v sobě trochu slasti nosí,
děsí mě že se toho můžeš bát.
Poroučíš mi mlčet a zapomenout,
práva se tak ale nedovolám,
říkáš, že překypuju hrubostí
když piju,
nebo že říkám to co nemám.
Víš, nechci tě tahat dolů,
kde bolest je mé spasení,
nechci abys zjistil jak utrpení chutná.
Můj nejlepší příteli.
Ztrácím se v nových nadějích,
cítím chlad a odcizení,
snažím se udržet aspoň chvíli nad vodou.
Pro mě už jiná cesta není,
než doufat že mi andělé pomohou.
Můj anděl mě ale odevzdal ďáblu
a já si klestím cestu do pekla,
pro mě už není cesta zpátky
už nemám sílu abych mu utekla.
Otloukáš mi všechny moje chyby o hlavu
obvinění ze žárlivosti a paranoie,
omlouvám se za svou odvahu
říkat všechno tak jak je.
Můj nejlepší příteli…
